Většina našinců touží po tom, být štíhlí jako laňka. Případně být jako houžvička, jako reklama na hlad. Někdo po tom touží více, někdo méně, ale jen těžko najdete někoho z našich řad, kdo by nahlas a upřímně prohlašoval, že chce být naopak tlustý jako bečka, kynutý jako knedlík, prostě – jak praví starý vtip – „asymetrický“, tedy asi metr každým směrem.
Toužíme po štíhlé linii. Někdo proto, aby se mu snáze pohybovalo, někdo proto, aby se dostal do oblečení, které už mu pro nějaké to kilo navíc není, někdo proto, aby se líbil jisté osobě opačného nebo klidně i stejného pohlaví, někdo… Těch důvodů je!
A jsou mezi námi i tací, kteří chtějí zhubnout, aniž by vlastně věděli proč. A aniž by to dost možná i potřebovali.
Hubnutí je zkrátka naše hobby a jakási móda. Kdo nehubne, není Čech.
Jenže kolikrát se jenom trýzníme hlady, kolikrát jíme všemožné fujtajbly jenom proto, že jsou nízkokalorické nebo nám je někdo doporučil jako zázračný prostředek, kolikrát se pokoušíme o něco, co alespoň trochu připomíná sport! A skutek nakonec utek.
A kolikrát sice zhubneme, jenže netrvá dlouho a naše nadváha je zpět. Říká se tomu „ach jo efekt“. Totiž jojo efekt, který jsem si na „ach jo“ překřtil sám. Protože z toho by se jeden skutečně uáchal. „Ách!“
Co počít, aby člověk zhubnul a už nepřibral? Jedno čistě přirozené řešení existuje, ale není rozhodně ideální; říká se mu totiž smrt. A jiné…
Jiné vlastně existuje také. Existuje i daleko přijatelnější varianta. Jiný návod na .
Jmenuje se bílkovinná dieta. Dieta, která je účinná a přitom není na rozdíl od jiných, extrémních počinů ani nezdravá.
Stačí omezit sacharidy, aniž by se člověk cítil slaboučký jako moucha, ba naopak aby měl pocit, kolik jenom ve svém těle energie má. Vážně to funguje, a čím dříve se do toho člověk pustí, tím dříve zpozoruje změny. Pochopitelně změny směrem k lepšímu, nikoliv směrem k otylejšímu. Čím dříve začne, tím dříve se vejde do šatů, jež už mu nějakou dobu nebyly, unese ho i fórovější židle, nevytlačí ve vaně tolik vody, aby vytopil sousedy o patro níž,…
A člověk nemusí ani cvičit, což je v našich končinách na rozdíl od diet počínání více než neoblíbené, jež děláme vesměs neradi. A při jediném oblíbeném sportu, tom, který jenom pozorujeme v televizi, se nic neshodí, spíše právě naopak. Ale rozhodně tím od cvičení neodrazuji, nějaký ten pohyb se ani při této dietě neztratí, na rozdíl od špíčků či dokonce špeků.
A co je na této formě hubnutí ještě krásné? Že se při ní i ušetří. Což je další věc, které našinci propadají rádi. Kdo nešetří, není Čech.