Když Němec Levi Strauss v polovině devatenáctého století ušil první džíny, rozhodně netušil, že tento kousek oděvu bude populární ještě za mnoho desítek let. Německo-židovský imigrant se rozhodl využít zlaté horečky v Americe a trochu si také přivydělat. Nešel na to ale s krompáčem, nýbrž s jehlou a nití.
§ Zlatokopové si prostě stěžovali, že jejich kalhoty nic nevydrží a že by bylo potřeba něco bytelnějšího.
Strauss tedy ušil první kalhoty z látky, která se používala na výrobu stanů. Jenže se ukázalo, že to nebyla ta nejsprávnější cesta. Stanová látka byla sice odolná, ale také dost tvrdá a nešlo se v ní dobře ohýbat. Když Strauss navštívil Itálii, objevil tam látku zvanou denim. Byla také pevná, ale ne tak tvrdá a rozhodně příjemnější na dotek.
o Traduje se, že denim původně pochází z Čech.
o Podnikatel Gustav Marburg vlastnil textilní továrnu v Bruntále.
o Jednou se stalo, že se nějak pokazil výrobní postup a místo jemné tkaniny vyšel tento odolný materiál.
o Marburg si s ním nevěděl rady, a tak ho prodal do Itálie.
Ještě pár cvočků a je dílo dokonalé
Straussovy džíny dotvořil krejčí Jacob Davis, který vyřešil problém s kapsami. Majitelé džínů si stěžovali, že se jim z nich párají nitě.
§ Davis přichytil kapsy kovovými cvočky a oba pánové (Strauss i Davis) si nechali džíny patentovat.
§ Kdo ví, který z pánů byl natolik prozíravý, že tušil, jak budou jejich kalhoty v oblibě.
Na začátku dvacátého století se džíny staly uniformou amerických námořníků. Zajímavým způsobem je prali. Prý je naskládali do sítí, které připevnili za plující loď. Mořská voda je vyprala a často i odbarvila. Dalo by se říci, že i námořníci předběhli svou dobu. „Vyšisované“ džíny přišly ke slovu o několik desítek let později. K ostatním lidem se džíny dostaly prostřednictvím stříbrného plátna. Kdo by nechtěl mít kalhoty jako neohrožený kovboj z nějakého slavného westernu.